We want you to know we use cookies to support features like login; without them, you're unlikely to be able to use our sites. By browsing our site with cookies enabled, you are agreeing to their use; read our newly updated privacy policy here to find out more.
"" Původní Galaxy Zoo, která byla spuštěna v červenci 2007, obsahovala data a obrazy milionu galaxií pořízených robotickým dalekohledem Sloan Digital Sky Survey. Při takovém počtu galaxií tým předpokládal, že uživatelům bude trvat aspoň dva roky, než zpracují všechna data. Ovšem během 24 hodin od spuštění projektu bylo přijato 70 000 klasifikací za hodinu a během prvního roku zaslalo skoro 150 000 lidí přes 50 milionů ohodnocení.
Důležité je mít několik klasifikací toho samého objektu, protože nám umožňuje posoudit, jak moc je spolehlivá každá klasifikace. K některým projektům potřebujeme třeba jen několik tisíc galaxií, ale musíme si být jisti, že všechny jsou spirální. Což není problém - použijeme prostě ty, u kterých se v hodnocení shodlo 100% hodnotitelů. Pro jiné projekty budeme potřebovat více galaxií, takže využijeme těch, u kterých většina souhlasí s jejich spirálním vzhledem.
Úkol prvních hodnotitelů Galaxy Zoo byl jednodušší než váš; vše, co museli udělat, bylo rozdělit galaxie na spirální a eliptické a - v případě, že galaxie byla spirální - určit směr pohybu ramen. S daty vyplývajícími z tohoto projektu jsme byli schopni prokázat, že výsledky klasifikací v Galaxy Zoo jsou stejně dobré jako klasifikace provedené profesionálními astronomy.
Nyní probíhá mnoho projektů používajících data z Galaxy Zoo; o několika prvních si můžete přečíst v našem seznamu publikovaných prací a dále i na blogu Galaxy Zoo níže. Také se nám povedlo získat pozorovací čas na profesionálních dalekohledech ke sledování mnoha objevů Galaxy Zoo; v současnosti jsou to dalekohledy Isaac Newton a William Herschel na ostrově La Palma na Kanárských ostrovech, Gemini South v Chile, WIYN na Kitt Peak v Arizoně, IRAM radioteleskop ve španělské Sierra Nevadě, satelity Swift a GALEX a Hubbleův vesmírný dalekohled.
Původní Galaxy Zoo byla takový první pokusný projekt. Byli jsme opatrní a požadovali jsme docela jednoduché informace o vzhledu galaxií. Díky ohromné odezvě jsme si uvědomili, že můžeme žádat mnohem více, proto jsme navrhli Galaxy Zoo 2, a vzali jsme 250 000 našich nejlepších a nejjasnějších původních vzorků galaxií a pokládali jsme mnohem detailnější dotazy. Opět jsme byli nadšení odezvou (i proto, že jsme byli připravení o trochu více než před Zoo 1) a za 14 měsíců nám uživatelé pomohli sestavit přes 60 000 000 klasifikací v Galaxy Zoo 2. V průběhu projektu jsme přidali detailnější snímky, které pocházejí z místa na obloze známého jako "Stripe 82", které dalekohled Sloan opakovaně navštívil. Společně s tím již databáze Galaxy Zoo 2 umožňuje vědcům porozumět, jak se galaxie - včetně té naší - utvářejí a vyvíjí.
V předchozích projektech Galaxy Zoo jsme se poohlíželi v galaxiích, které jsou v naší blízkosti. Dobrá, z lidského pohledu jsou ve skutečnosti nepředstavitelně vzdálené, ale podle astronomických měřítek jsou v rámci velikosti celého vesmíru, který můžeme spatřit, poblíž. Tato nová etapa Galaxy Zoo využívá data z Hubbleova vesmírného dalekohledu, abychom se mohli pustit hlouběji než kdykoli předtím: dále už je řada na vás.
Během minulého roku dobrovolníci - lidé jako vy - z původní Galaxy Zoo vytvořili největší celosvětovou databázi tvarů galaxií. Díky této databázi nyní objevujeme mnoho překvapujících údajů o povaze galaxií. Kupříkladu byli astronomové zvyklí předpokládat, že pokud se galaxie jeví jako načervenalá, je pravděpodobně eliptická. Ale Galaxy Zoo s vaší pomocí ukazuje, že až třetina červených galaxií jsou ve skutečnosti spirální galaxie. Podobně je také mnohem větší počet modrých eliptických galaxií, než se myslelo, zahrnujíce v to i malý, ale významný podíl eliptických galaxií, ve kterých se vytváří značný počet nových hvězd - v některých případech až o 50x více než v naší Galaxii.
Zleva: Normální (modrá) spirální galaxie, červená spirální galaxie a eliptická galaxie
Jedním z prvních projektů Galaxy Zoo bylo pátrání, jestli se více galaxií otáčí proti směru hodinových ručiček nebo po směru - to byl také důvod, proč jsme po uživatelích chtěli výběr jedné z těchto možností. Kdyby se ukázalo, že galaxie více inklinují k jednomu směru otáčení, mohlo by to mít dalekosáhlé důsledky pro současné teorie a vědci by museli zcela přehodnotit naše dosavadní chápání prostoru a času. K čemu jsme dospěli?
Díky databázi Galaxy Zoo založené na klasifikacích dobrovolníků jsme zjistili, že spirální galaxie nepreferují ani jeden směr, tedy naše teorie o tom, jak funguje vesmír, jsou - aspoň pro tuto chvíli - stále platné.
To může být tak trochu zklamání, ale na druhou stranu jsme schopni pozorovat, jak se otáčejí sousedící galaxie. Ukazuje se, že dvě, které jsou blízko k sobě, se častěji otáčejí ve stejném směru než v opačném - a to nám říká, jak se galaxie začínají otáčet při svém vzniku. Zajímavé se také jeví vazby mezi oblastmi, kde galaxie rotují společně, a jakým způsobem nedávno utvářely hvězdy. Objevování těchto nových věcí je pro nás stálou motivací.
Levý snímek: Galaxie „čelem“ k nám. Zřetelně můžete vidět spirální ramena a centrální výduť.
Pravý snímek: Tato eliptická galaxie se skoro celá skládá z hvězdné výdutě. Nemá žádný disk nebo spirální ramena.
První výsledky klasifikací v Galaxy Zoo 2 byly charakteristiky galaxií s příčkou. Tyto klasifikace nám ukázaly, že příčky se mnohem pravděpodobněji vyskytují u galaxií s načervenalým diskem a s větším centrálním seskupením hvězd (výdutí) než u galaxií s modrým diskem a s menším centrálním seskupením hvězd. Ve skutečnosti rozdělení disku galaxií na dvě poloviny je doopravdy pozoruhodné a naznačuje, že příčky hrají velmi důležitou roli ve vývoji disku galaxií.
Levý snímek: Spirální galaxie s příčkou
Pravý snímek: Spirální galaxie bez příčky
Jedním z nejvíce vzrušujících objevů v původní Galaxy Zoo bylo něco, co jsme nikdy nečekali. Hanny Van Arkel, nizozemská učitelka a jedna z dobrovolníků v Galaxy Zoo, uveřejnila snímek na fóru Galaxy Zoo s otázkou: „Co je ten modrý flek dole?“. Nikdo neměl nejmenší tušení. Objekt se stal známý jako „Voorwerp“ - holandsky „objekt“. Ani původní snímky ze Sloan Digital Sky Survey nepomohly, takže jsme využili měření ze satelitu Swift a pozorování dalekohledy ve viditelném a ultrafialovém záření.
Voorwerp vidíte na přiloženém snímku, ale více o něm si můžete přečíst v článku na blogu Galaxy Zoo.
Voorwerp je jen jeden z mnoha zajímavých a úžasných objektů, které hodnotitelé objevili v Galaxy Zoo. Dalším příkladem je sbírka malých, kulatých a zdá se, že zelených objektů, které se staly známé jako Galaxy Zoo Peas. Týmy astronomů - a Zooitů - se na tyto objevy snaží usilovně navázat. To je to unikátní na projektu jako je Zoo. Počítače se sice v klasifikaci galaxií pomalu zlepšují, ale pohlédnout na obrázek a zeptat se: „Co je to tam za zvláštní věc?“ - to umí jen člověk.
